něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 15. 4. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka            

Šel došel - cesta jako překročení vzdálenosti, volume 2 (poezie, William) • Poznámka o dobru (úvaha, William) • O Tao a ctnosti, kapitola 57 a 75 (úvaha, William) • Město žížal (úvaha, William - Lukanec - Wallace) • Upperground (próza, William Wallace) • Přestaňte se chovat, tak jako když něco víte (poezie, William) • Nořit se do své hlubiny (poezie, William Wallace) • To, co ke mně přivál vítr (poezie, William) • pro sebe (poezie, William Wallace) • O přeceňování života, o zabezpečení života (úvaha, William) • Pravdu (úvaha, William)

25.3.2014
Pravdu

„Dneska jsem objevil jednu pravdu: Když si spočítám všechny věci, na které jsem rezignoval, jediný způsob, jak je uskutečnit, je najít druhé lidi, se kterými se na nich shodnu.“

31.5.2013  (upr. 8.6.2013)
O přeceňování života, o zabezpečení života

 

Tao Te Ting : Zdaž ničím nezáviset na životě není cennější než přeceňovat život. (Krebsová, kapit. 75)

 

nebo: Jenom ten, kdo nežije jen pro život, cení si život moudře. (O. Král 75)

 

nebo : ..život dát a nevlastnit jej, pracovat pro něj, ale nezakládat si na tom, pěstovat ho, ale nevládnout mu, to vše se

nazývá mystické Te. (O. Král 51)

 

a Ježíš : Nedělejte si starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Život je víc než pokrm a tělo víc než

oděv. Kdo z vás může prodloužit svůj život jen o píď, bude-li se znepokojovat. (Lukáš 12)

 

 

a dále: Kdo život svůj chce zachránit, ztratí ho, kdo život svůj ztratí pro mou cestu, nalezne jej.

12.5.2013  (upr. 14.5.2013)
pro sebe



Zdaž vše nevykonává mé tělo?

Jak bych mohl pak nabýt dojmu,

že to, co si myslím, něco znamená?

 

 

 

19.4.2013  (upr. 20.4.2013)
To, co ke mně přivál vítr

 

Udělejte z něčeho, co jste se naučili, pravidlo, a zemřete.

 

Udělali-li jste si pravidla, už jste mrtví. Jste omezení.

 

Jak já jsem to poznal, nezáleží na tom, co řeknete, jaká slova zvolíte.

 

Zkoušel jsem různé věci říkat lidem různými způsoby a jak jsem to poznal, pokaždé se zachovali tak, jak sami chtěli, pokaždé slyšeli to, co sami chtěli. Jaký to má význam? Vše a každý si dělá to, co chce. Každý si jde, kam chce, jako ryba ve vodě. Buď vyplníte prostor, nebo ne. Jediné, co je srozumitelné, je van větru.

 

Prosím nebo děkuji, komu na tom záleží? 

 

30.3.2013  (upr. 7.11.2013)
Nořit se do své hlubiny

 

Vyjdi na ulici,

jako bys dosud neslyšel

o zákazu přecházení,

vyjdi jako dítě,

které dosud z hlubiny vědomí

nevytrhla ostrost trestu.

 

Vykroč na náměstí

jako bys tam dělal co bys chtěl.

Opři se o ní pohledem

a vydej se napříč k svému cíli.

Co tě kolem zajímá?

 

Ponořen do svých úvah,

mluv jakoby se tě to netýkalo..

jako bys nevěděl co říkáš a co děláš.

 

Tak jako ryba nemá být zbavována hlubiny

nemá být lid seznamován s ostrými nástroji trestu.

 

21.3.2013  (upr. 30.3.2013)
Přestaňte se chovat, tak jako když něco víte

Odložte učenost - a budete bez starostí!

 

Tichý souhlas a obřadné přitakání - čím se od sebe ve výsledku liší?

Nechat jít události svou cestou nebo zasáhnout a snažit se je vést - jak velký je mezi tím rozdíl?

 

Ale má-li lid před něčím úctu,

nelze to pominout.

To není, co nazýváme učeností,

a přesto je to to, čemu se dobrovolně podvolujem.

 

Ó jaká bezútěšnost! A její meze nelze dohlédnout!

Davy se radují a veselí,

jako by slavily obětní hostinu,

jako by stoupaly k terasám o příchodu jara!

 

Já jediný zůstávám tichý a neúčastný,

jako bych byl bez tvaru a znaku,

jako dítě vyšlé z lůna, které se dosud neusmálo.

Ztracen jako poutník, který nemá kde spočinout.

 

Všichni lidé jsou naplněni a v nadbytku,

jen já jediný jako bych byl zapomenut.

 

Běda! Mé srdce je jako srdce pomatence!

Jsem tak nevědomý a zmatený!

 

Lidé tohoto světa jsou plni světla,

jen já jediný jsem jako v temnotách!

lidé tohoto světa jsou čilí a obratní,

jen já jediný jsem zemdlený a netečný!

 

Jsem pustý jak moře, zmítán a hnán -

jako bych neměl kde zakotvit!

Lidé tohoto světa jsou schopní a prospěšní,

jen já jediný jsem bezcenný a k ničemu!

..

Tao Te Ting (úprava textu B.Krebsové, od 'ó jaká bezútěšnost..' je text převzat zcela)

..

O Tao, Pokojná slova

 

Pokojná slova nikdo neposlouchá

k salvě barev všichni obracejí zrak

 

k čemu ještě mluvit?

 

Zapomeň na jejich výhrůžky, hrozby vězením.

Padesátkrát jsi mluvil, ani jednou nikdo neposlouchal.

Nenastal snad už čas dělat to co chce duch, duše?

Kam si jde vítr tam jde hlas, a tam jde duch. Ptá se snad on někoho na jeho názor?

Proniká skrze větve, proniká mezi balvany a kopečky, letí nad hladinou, neptá se nikoho a proniká tam.

Je tam dříve, než jakákoli moc, dříve, než kdokoli proti němu jenom může hlesnout

a ani nikdo neví jak se tam vzal, všichni se hrozí, nad jeho silou.

 

Vítr/duch si jde kam chce, slyšíš jeho zvuk/hlas, ale nevíš odkud přichází. Podle toho ho poznáš.

Zdaž není třeba jen to co si žádá duch?

Zdaž není třeba jen to, o čem ten hlas mluví?

Proniká kamkoli a není jak ho uvěznit.

Copak tohle není ten duch hlubiny, který nikdy neumírá.

Copak to není ten dech o kterém mluví staří?

20.3.2013  (upr. 7.11.2013)
Upperground


Pro nedostatek místa jinde zakotvili jsme v uppergroundu – to je směr, který má budoucnost. Upperground, kdepak underground. Upperground jde přes, ne pod. Je to positivismus, který překonává odumírající mainstreem.

Jde o nový směr, „Upperground“!

Když ho přirovnám, tak rostoucí stromy v lese a všechno křoví a rostliny, zkrátka všechna porostová patra, jak nás to na základce učili, jsou upperground. Všechno listí na zemi a větve a suchý stromky a kmeny a loňská tráva a byliny a jehličí jsou mainstreem.

A funguje jak? Smysl uppergroundu je především v tom, že kašle na mainstreem, podle toho se pozná, a dělá to, aby mohl volně růst. Kašle na něj proto, protože mainstreem prostě není důležitý, je to prázdná sláma. Takže upperground například kašle na daně, v pozitivním slova smyslu, a ještě se tím netají a investuje tam, kde sám uzná za vhodný - koho baví platit daně a vidí v tom smysl? Kašle na morálku a kašle na vše naučené nazpaměť apod. Nevykřikuje to, ani netají. Ví, že daně jsou hezčí název pro výpalné, a nebojí se.

Upperground se baví a dělá, co ho baví, nestará se o to, co bude zítra jíst a pít, protože má jeden druhého, a vesele se zelená, jak koruna stromu. Miluje se, plodí, baví se a tvoří, nezná strach – to je nejdůležitější – a nezná vinu. Mainstreem je slepý vůdce, říká „vidím“ a nevidí nic. Říká „tos udělal špatně“ a „mělo to být takhle“ a soudí. Říká to, aby se udržel u koryta, je to lež a klam, balamucení. Říká: „Musíte tohle protože jinak...!“ Kdežto Upperground, jo kámo Upperground, tak ten Upperground, o kterym mluvím, říká: „Hele, teď vidím tohle, hmhm, hele a teď zas vidím a dělám tohle, to je skvělý.“ A všechno tvorstvo se společně hýbá, jak vlny v oceánu, jako se kývou stromy v lese, bez donucování a bez nátlaku.

Upperground si mainstreemu nevšímá, kašle na něj, nedbá na pohrůžky, nedbá na ostych a na „hele, oni nosí tohle..“ – on totiž ani neví, co zrovna nosí, ví, že si to na sebe vzal a proč a už nad tím nepřemýšlí, a ví, že je tím, kým je – a je to absolutní štěstí a osvobození.. tak podle toho se pozná Upperground. Upperground je ta nejlehčí a nejsnadnějsí věc na světě, je to totiž jen tak chovat se přirozeně. V Uppergroundu tě nikdo a nic k ničemu nenutí. Všichni si všechno dávaj a na nic nedbaj, když se něco naskytne, udělají to, když cítí vítr, užívají si to, když cítí teplo, taky si to užívají, ve společné shodě, společně se cítí dobře.

Jak by to taky nebylo absolutní osvobození, když je to absolutní svoboda.

Když děláš jenom to, co je nasnadě, jak by ti to taky mohlo vadit.

Upperground ničím netíží, ničím netlačí, protože žije jako přirozenost, o tom, co se stalo, o tom už neví, zapomněl na to, a baví se tím, co je teď.

Upperground je svoboda, protože říká a dělá zrovna teď a právě tady to, co si myslí. Bez postranních myšlenek, bez cíle lhát.

Je zajímavé, že o Uppergroundu už se ví, ví se o něm už stovky, ba tisíce let a možná víc. Pojďte být v uppergorundu! Je tady. Zapomeňte na chování, na morálku, na zákazy a příkazy, na to, co se smí a co ne, co je slušné a co ne. Myslím, že nejprve je třeba se osvobodit, shodit ze sebe listí mainstreemu, shodit ze sebe ty popruhy, ať si je táhne, kdo chce, výmysly tlouštíků. Těch, kteří bezdůvodně zapřahávají lidi a otročí je. A není to tak těžké, když najdeš mě, já najdu tebe. A když už se spolu shodnou dva.. víc než dva, deset, a dvacet, padesát.. a shodnou se dva.. tak tam to jde a tam je opravdovost.

11.2.2013  (upr. 14.2.2013)
Město žížal

V pohodě se natáhnu na jednu asfaltovou cestu... byla to ta cesta.. no ta kterou jsem chodil každý den, zkrátka... každý den se ráno vzbudíš, koukáš na nebe při chůzi.. říkáš si, že to je šťastnej den.. že je to vlastně nesmrtelnost.. a ona to vážně je nesmrtelnost... jenže vnucuj to někomu... to nejde... neházej perly sviním.

Pak je tu den, kdy se budíš ve slunném bytě, jsi na prázdninách.. a nemají trvat prázdniny věčně? Problémy jsou jenom tam, kde je necháš, ne jinde. Když budeš jezdit tam, kde jsou problémy, budeš mít problémy... a když ne, tak nebudeš.. je to tak jednoduché. stačí se nevracet tam, kde jsou problémy.. nedělej to.. stopy v písku jsou jako zašifrované písmo, vlna je smaže, ale to vůbec nevadí. Chápeš, že to nevadí? Zašifrované písmo.. je zkrátka moc zajímavé, pořád je co se učit.. a tak vytváříš osnovu života.. a pak je i jinde.. řekneš slovo a to slovo se na tebe směje z tváře tvého kamaráda.. ano, on to pochopil.. a jdete, a jde vás parta, né jen on ale i já, Berta a David.. slepíte štěstí.. smějete se: vždyť je to tak jednoduché.. slepíte štěstí!!.. slepíte slunce, slavíte slunce, slavíte duhu.

Řekneš slovo a on ti porozuměl, řekneš slovo a on ti porozuměl.. tomu smyslu.. to je tak sladký, že neni sladšího.. jsi doma.. jsi šťastný.. nejsi ve vzduchoprázdnu.. máš smysl života.. je to dobrodružství.. nekonečných prázdnin.. protože věci mají smysl.. o věci se dá opřít.. jsou skutečné.. nejsi ve vzduchoprázdnu, kde něco řekneš a jako bys to neřekl.. lámeš si hlavu „jak je to možné“, jak to, že to neslyšel...? Frustrace, rezignace, pád.. to není jako tady.

16.12.2012  (upr. 5.1.2013)
O Tao a ctnosti, kapitola 57 a 75

Mám dvě oblíbené knihy, jednou z nich je Tao Te Ting!

To k politickým komentářům.

 

57. kapitola

Spravuj zemi s opravdovostí

používej vojska s důmyslností

získávej svět nevměšováním.

Odkud vím, že tomu tak má být?

Odtud:

 

Čím víc je ve světě zákazů a zápovědí,

tím víc lid chudne.

Čím víc je ostrých nástrojů mezi lidem,

tím víc je zmatků v zemi.

 

Čím více chytrosti a obratnosti má člověk,

tím více vzniká výmyslů a výstředností.

Čím více se vydává zákonů a nařízení,

tím více je zlodějů a lupičů.

 

Proto praví moudrý:

Já nezasahuji a lid se sám rozvíjí,

setrvávám v klidu a tichu a lid se sám napravuje.

nevměšuji se a lid sám od sebe prospívá

nic si nežádám a lid si sám uchovává jednoduchost.

 

75.

Lid hyne hlady,

protože nadřízení vymáhají příliš dávek.

Lid se těžko spravuje,

protože nadřízení příliš zasahují

Lid bere smrt na lehkou váhu

protože musí příliš usilovat o život.

 

zdaž ničím nezáviset na životě

není vzácnější než přeceňovat život?

 

překlad Berty Krebsové

16.12.2012  (upr. 28.1.2013)
Poznámka o dobru


Tento článek je článkem besedy otevřené článkem O tom, že naivita není vždycky utopie:

1) O tom, že naivita není vždycky utopie -fanky- 

2) O vnímání dobra -JD-

3) Poznámka o dobru -William-

 

Reakce na besedu O tom že naivita není vždycky utopie, O vnímání dobra

a také na další články


Dobro je věci spravovat a napravovat, špatnost opak... toť vše..

 

Jak řekl alespoň pro nás evropany nejslavnější prorok vládnoucí vrstvě, farizejům: Vaše chyba spočívá v tom, že říkáte, že „víte“, i když „nevíte“, atd...

Dobro je jednat z pochopení. 

Nesuďte podle zdání, ale spravedlivým soudem. 

A to je i potíž celé naší společnosti dnes. Není třeba hledat lepší systém, lepší zřízení, jen

odstranit chyby a vrátit se k prapůvodní jednoduchosti.

 

(pozn. - dopsáno: tak jsem našel jinde pocit, ze kterého jsem vycházel.. "V sanskrtu existuje slovo ita. Znamená čin, který je prostě dobrý. Čin, který považuje za dobrý obecně každý, nezávisle na pohledu či orientaci". :-) citace: Jak se věci mají, Lama Ole Nydahl, str.116.

Dalo by se zkrátka napsat, že dobro je prostě dobro.)

16.12.2012  (upr. 18.12.2012)
Šel došel - cesta jako překročení vzdálenosti, volume 2

aneb črta kontemplace na téma vlastní hodnoty a toho, co člověku patří, a co ne

 

I šel došel

šel

nezraněn již

běžel jako rychlá myš

 

oblaku se držel

a když plakal

tak pršel

již suchou nohou

tam kde kroky jeho mohou

ať strouhou

či doubravou pouhou

a rovně šel

 

I šel došel do stepi

a nasbíral si otepi

kdepak to kdepak

tam kde v típí

byly pípy

 

na kámen si sedl

a zavolal na hůna.

hůn byl anděl,

který pomáhal silným lidem

tráva se zavlnila

to jak hůn otázal se

zda cítil kámen pod nohama

nebo opatrně šel

odvětil, i odvětil mu slamák

že poctivě šel

ačkoli měl padák

 

zvedl hůl a poprosil tu bytost

ať jeho cestu dláždí stále ryzost

ať donese ho tam

kde může stát sám

 

za stepí

žili indiáni velkolepí

dostal se tam, kam

opravdu chtěl sám

 

 



⇡nahoru⇡