|
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.
|
|
Blázni.cz - dobrý kanálnebo přijďte v pondělí 19. 8. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka | |
|
Šel došel - cesta jako překročení vzdálenosti, volume 2 (poezie, William) • Přestaňte se chovat, tak jako když něco víte (poezie, William) • To, co ke mně přivál vítr (poezie, William) | |
|
Udělejte z něčeho, co jste se naučili, pravidlo, a zemřete.
Udělali-li jste si pravidla, už jste mrtví. Jste omezení.
Jak já jsem to poznal, nezáleží na tom, co řeknete, jaká slova zvolíte.
Zkoušel jsem různé věci říkat lidem různými způsoby a jak jsem to poznal, pokaždé se zachovali tak, jak sami chtěli, pokaždé slyšeli to, co sami chtěli. Jaký to má význam? Vše a každý si dělá to, co chce. Každý si jde, kam chce, jako ryba ve vodě. Buď vyplníte prostor, nebo ne. Jediné, co je srozumitelné, je van větru.
Prosím nebo děkuji, komu na tom záleží?
|
|
|
Odložte učenost - a budete bez starostí!
Tichý souhlas a obřadné přitakání - čím se od sebe ve výsledku liší? Nechat jít události svou cestou nebo zasáhnout a snažit se je vést - jak velký je mezi tím rozdíl?
Ale má-li lid před něčím úctu, nelze to pominout. To není, co nazýváme učeností, a přesto je to to, čemu se dobrovolně podvolujem.
Ó jaká bezútěšnost! A její meze nelze dohlédnout! Davy se radují a veselí, jako by slavily obětní hostinu, jako by stoupaly k terasám o příchodu jara!
Já jediný zůstávám tichý a neúčastný, jako bych byl bez tvaru a znaku, jako dítě vyšlé z lůna, které se dosud neusmálo. Ztracen jako poutník, který nemá kde spočinout.
Všichni lidé jsou naplněni a v nadbytku, jen já jediný jako bych byl zapomenut.
Běda! Mé srdce je jako srdce pomatence! Jsem tak nevědomý a zmatený!
Lidé tohoto světa jsou plni světla, jen já jediný jsem jako v temnotách! lidé tohoto světa jsou čilí a obratní, jen já jediný jsem zemdlený a netečný!
Jsem pustý jak moře, zmítán a hnán - jako bych neměl kde zakotvit! Lidé tohoto světa jsou schopní a prospěšní, jen já jediný jsem bezcenný a k ničemu! .. Tao Te Ting (úprava textu B.Krebsové, od 'ó jaká bezútěšnost..' je text převzat zcela) .. O Tao, Pokojná slova
Pokojná slova nikdo neposlouchá k salvě barev všichni obracejí zrak
k čemu ještě mluvit?
Zapomeň na jejich výhrůžky, hrozby vězením. Padesátkrát jsi mluvil, ani jednou nikdo neposlouchal. Nenastal snad už čas dělat to co chce duch, duše? Kam si jde vítr tam jde hlas, a tam jde duch. Ptá se snad on někoho na jeho názor? Proniká skrze větve, proniká mezi balvany a kopečky, letí nad hladinou, neptá se nikoho a proniká tam.
Je tam dříve, než jakákoli moc, dříve, než kdokoli proti němu jenom může hlesnout a ani nikdo neví jak se tam vzal, všichni se hrozí, nad jeho silou.
Vítr/duch si jde kam chce, slyšíš jeho zvuk/hlas, ale nevíš odkud přichází. Podle toho ho poznáš. Zdaž není třeba jen to co si žádá duch? Zdaž není třeba jen to, o čem ten hlas mluví? Proniká kamkoli a není jak ho uvěznit. Copak tohle není ten duch hlubiny, který nikdy neumírá. Copak to není ten dech o kterém mluví staří? |
|
|
aneb črta kontemplace na téma vlastní hodnoty a toho, co člověku patří, a co ne
I šel došel šel nezraněn již běžel jako rychlá myš
oblaku se držel a když plakal tak pršel již suchou nohou tam kde kroky jeho mohou ať strouhou či doubravou pouhou a rovně šel
I šel došel do stepi a nasbíral si otepi kdepak to kdepak tam kde v típí byly pípy
na kámen si sedl a zavolal na hůna. hůn byl anděl, který pomáhal silným lidem tráva se zavlnila to jak hůn otázal se zda cítil kámen pod nohama nebo opatrně šel odvětil, i odvětil mu slamák že poctivě šel ačkoli měl padák
zvedl hůl a poprosil tu bytost ať jeho cestu dláždí stále ryzost ať donese ho tam kde může stát sám
za stepí žili indiáni velkolepí dostal se tam, kam opravdu chtěl sám
|
|
⇡nahoru⇡ |
